Míra nezaměstnanosti v České republice se pohybuje kolem 2,6 % — jde o hodnotu, která patří k nejnižším v celé Evropské unii. Ekonomická teorie říká, že nedostatek pracovní síly by měl tlačit mzdy nahoru. Realita je ale komplikovanější. Data Českého statistického úřadu za první tři čtvrtletí roku 2024 ukazují, že nominální mzdy rostly v průměru o 6,4 %, jenže reálná kupní síla — po odečtení inflace — vzrostla jen o 3,1 %. To je sice zlepšení oproti rokům 2022 a 2023, kdy reálné mzdy klesaly, ale stále nedosahuje předkrizové dynamiky. Proč trh práce nefunguje dle učebnicového vzoru? Prvním faktorem je segmentace trhu: nedostatek pracovních sil je nejvýraznější v průmyslových odvětvích a stavebnictví, zatímco v administrativě a obchodu existuje přetlak kandidátů. Firmy v průmyslu zvyšují mzdy výrazněji, ale tato dynamika se do celkových průměrů promítá pomalu. Druhým faktorem je produktivita: česká ekonomika zaznamenala v roce 2024 slabý růst HDP, což limituje schopnost zaměstnavatelů kompenzovat vyšší mzdové náklady z rostoucích výnosů. Třetím prvkem jsou strukturální faktory — stárnutí populace, nedostatečná rekvalifikace a regionální nerovnováha mezi pracovní poptávkou a nabídkou. Liberecký kraj například vykazuje trvale nižší průměrné mzdy než Praha, a to i při srovnatelné míře nezaměstnanosti. Celková situace tedy vypovídá o tom, že trh práce funguje — ale jeho výsledky závisí na odvětví, regionu a struktuře ekonomiky, ne jen na jednom čísle z tiskové zprávy.
Analýza — trh práce
Co znamená rekordně nízká nezaměstnanost pro mzdy?
ČR má jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU — přesto reálné mzdy zaostávají za očekáváním.
