Česká národní banka hlásí, že meziroční inflace v říjnu 2024 zpomalila na 2,8 %. Mnozí to interpretují jako konec zdražování — jenže v regálech supermarketů to tak jednoduché není. Spotřebitelský košík, podle něhož se inflace počítá, zahrnuje stovky položek: nájemné, energie, dopravu, oblečení i potravinářské zboží. Celkový index může klesat, zatímco konkrétní kategorie — například čerstvá zelenina, mléčné výrobky nebo pečivo — nadále zdražují. Proč? Zaprvé, zemědělská produkce reaguje na počasí a vstupní náklady se zpožděním. Sucho v létě 2024 snížilo výnosy obilovin v Čechách i na Moravě, takže ceny mouky a chleba rostly i poté, co energetická složka inflace začala klesat. Zadruhé, obchodní řetězce pracují s delšími dodavatelskými smlouvami — zdražení ze strany výrobce se do cen na regálu projeví až po 3 až 6 měsících. Zatřetí, strukturální změny v logistice a pracovní síle ve zpracovatelském průmyslu přidávají fixní náklady, které se do finálních cen promítají průběžně. Výsledkem je situace, kdy statistický úřad oznamuje pokles inflace, ale spotřebitel zaplatí za nákup o 8 % více než před rokem. Tento rozptyl není výjimečný — je součástí normálního fungování cenových mechanismů. Porozumět mu pomáhá rozlišovat mezi agregátními indexy a cenami konkrétního zboží, které nakupujete každý den.
Analýza — inflace
Proč zdražují potraviny, když inflace klesá?
Souhrnný index klesá, ale košík v supermarketu se prodražuje. Co za tím stojí?
